Ročník 2016
Tak letos jsme se sešli na Kočičáku už poosmé. Předpověď počasí avizovala jasnou oblohu, Silvestr připadl na sobotu, takže nikomu nic nebránilo vyrazit ven do přírody. Na překážku bylo snad jen to, že Chomutov byl zakrytý inverzní poklicí, kdežto nahoře na Kočičáku bylo svěží jasné ráno s dohledem až někam k Mostu.Poučení loňskou zkušeností se „snědeným krámem“ zajistili tentokrát organizátoři dostatek proviantu. A protože byl nepracovní den, rozšířil se i časový prostor akce –začalo se už v 10:00 a končilo odpoledne v 15 hodin.
Cíl byl letos poprvé umístěn ve velkém vojenském hangáru o velikosti 6x9 metrů – ten byl dokonce uvnitř elektricky osvětlen. V něm se tradičně rozdávaly pamětní listy, prodávaly nové placky výšlapu, chleba se sádlem a cibulí, grog, svařák, špekáčky k opečení a utopence. A stejně jako před rokem byla vyhlášena soutěž pro příchozí návštěvníky – soutěžilo se o největší tematicky zaměřenou silvestrovskou jednohubku. Téma, které měla symbolizovat, byl skauting či vojenství. O tuto soutěž měly již zpočátku zájem dva místní deníky, které sem vyslaly své redaktory.
Kousek o...
Ročník 2015
Silvestrovský výšlap na Kočičák byl již sedmý v pořadí – a sedmička je opravdu šťastné číslo! Bylo dosaženo nejvyšší návštěvnosti v historii – přišlo rekordních 312 účastníků – pokud jsme je dokázali spočítat. Ne každý si zašel do skautského stanu pro diplom – podle počtu vydaných kusů pořadatelé totiž určují návštěvnost.Sedmý ročník přinesl i pár novinek. Byla vyhlášena soutěž o největšího ručně postaveného sněhuláka – sníh ovšem nebyl žádný a tak přišly ke slovu alternativy. Na bunkru se objevili dva sněhuláci, vyrobení z papíru, jedna účastnice přišla sama za sněhuláka včetně nosu z mrkve. Cenu ovšem dostal sněhulák papírový, přece jen byl o něco větší…
Druhou novinkou bylo nezvyklé vystrojení pevnůstky - netradičně vyzbrojená a vystrojená pevnůstka z roku 1937 s „oživenou" osádkou vojáků 46. pěšího pluku, byla pojatá jako oslava Silvestra v pevnosti. V pravidelných intervalech kontroloval osádku pevnosti velící důstojník a vždy našel u posádky nějaké nesrovnalosti. U vchodu do bunkru byla z jedné strany ukázka vojenské světnice právě na Silvestra, na straně druhé se vesele ve větru třepetalo na šň...
Ročník 2014
V pořadí již šestý ročník naší silvestrovské akce proběhl nad očekávání dobře. Po Vánocích začalo mrznout a napadlo i přibližně 10 cm sněhu. Přátelé bunkráci už den předem odházeli sníh na místě konání a očistilo místo, kde bude stát stan.Na Silvestra ráno se u klubovny scházejí organizátoři, do Transportéru i Pikapu jsou naloženy potřebné věci a v devět hodin začíná stavba přímo na místě – vedle Řopíku. Díky zkušenému a sehranému kolektivu je brzo vztyčen hangár, sestavená kamínka také po chvíli začínají praskat a ohřívat vnitřní prostor stanu. Zatímco ve stanu probíhá příprava, vaří se čaj a víno, vedle se objevuje novinka – skauti postavili nový bílý hangárek, který bude sloužit pro příchozí k posezení. Bunkráci zase připravili sbírku na ušití repliky praporu 46. pěšího pluku, který byl historicky umístěn právě v Chomutově.
Vše šlape jak má, objevuje se dokonce pan Rada z Chomutovského deníku s úkolem udělat z akce fotoreportáž.
Letos jsme trošku posunuli čas zahájení akce – bylo to od 11:30 do 14:00, ale už p...
Ročník 2012
Konec roku 2012 byl prakticky bez sněhu, i teploty přes den šplhaly k 6 stupňům nad nulou.
Kolegové z Muzea československého opevnění z let 1936-1938 naváželi již dva dny předem na Kočičák vnitřní vybavení a výzbroj bunkru, aby se na Silvestra Řopík zaskvěl v plné kráse.
Také skauti nachystali vše potřebné večer před Silvestrem a tak 31.12. v děvět hodin začíná před školou odjezdové hemžení. Pick-up bunkráků i staré skautské fávo (přezdívané bojovák) s vlekem hravě odvážejí nahoru stoly, lavice, kastroly, centrálu a spoustu dalších nezbytných věcí včetně vojenského stanu – hangáru.
V 10 hodin je již stan postaven na správném místě poblíž Řopíku, jsou instalována polní kamínka, rozmisťovány stoly a připraveno ohniště na opékání buřtů. Po chvíli již vesele na obou místech praská oheň. Jen s kamny ve stanu byla potíž – sice hořela, ale nějak líně a pořádně kouřila dovn...
Ročník 2011
Silvestrovské ráno tentokrát překvapilo vycházejícím sluncem v mrazivém oparu a jen pár stupni pod nulou.Předchozího dne ale lehce pršelo a bylo vlhko, takže auta byla zamrzlá zvenku i zevnitř a dalo dost úsilí dosáhnout jejich otevření. Po 10 minutách nastartovaného motru šly otevřít všechny dveře a okna se neochotně odmrazila.
Kolem deváté jsou organizátoři před klubovnou a nakládají vše potřebné do skautského vozíku i bunkráckého pick-upu. O malé intermezzo se postaralo skautské fávo, kterému klekla baterie, ale během chvilky byla vyměněna za novou, dobitou.
Následuje hromadný výjezd na Kočičák, kde je tentokrát možné dojet až k bunkru, takže si ušetříme loňské přetahování věcí. Než fávo odjede druhé kolo, stojí už vedle bunkru vojenský stan – hangár a čile se instaluje i jeho interiér. Jen kamna jsou tentokrát otočena o 180 stupňů – počáteční obavy, že budou překážet návštěvní...
Ročník 2010
Prosinec nás v roce 2010 potrápil velkým množstvím sněhu.Při povánočním průzkumu terénu na Kočičáku jsme zjistili tloušťku s
něhové pokrývky od 30 do 50 cm a také bylo jasné, že autem se k bunkru nedostaneme. Proto byla na 30.12. vyhlášena „brigáda“, jejímž hlavním
úkolem bylo odházet sníh tak, abychom u bunkru mohli postavit stan a proházet aspoň pěšinku k Řopíku.
Ve čtvrtek kolem druhé hodiny odpolední se na Kočičáku schází parta 13 lidí, vyzbrojená lopatami a hrably na sníh. Počasí je tento den nádherné –
sluníčko svítí naplno a pohled na ojíněné stromy je uchvacující. Ale - je mráz, ráno bylo -13, po obědě se teplota „vyšplhala“ na -9, jenže po
západu slunce klesla zas někam k mínus čtrnácti… Tento fakt nás také odradil od původně plánovaného přespání přímo na místě. Během hodiny se povedlo
odházet sníh na patřičných ploch...
Ročník 2009
31.prosince 2009...Blíží se desátá hodina dopolední. Venku leží sníh, teplota je lehce nad nulou, ale naštěstí už přestal déšť, který padal celý předchozí den i noc. U skautské klubovny se scházejí organizátoři výšlapu a do přistavených vozíků nakládají vše potřebné – hangár, potraviny, pití, vařiče, vodu...
Před jedenáctou hodinou jsme již na Kočičáku, kde odhazujeme sníh z místa, kde bude stát hangár s občerstvením, do jehož stavby se pouštíme vzápětí. O půl dvanácté je všechno připraveno, hangár stojí, uvnitř praská v kamnech oheň a na vařičích se hřeje voda na čaj i grog. Víno ke svaření čeká v konvičce na prvního zákazníka a na stole jsou vyrovnány v řadě špekáčky. V pohotovosti je i pamětní razítko a pokladnička pro konto Světluška. Polní kamínka příjemně hřejí, za chvíli jsme ve stanu v krátkých ...